NOVÝ DĚJEPIS

Ani my jsme nechápali, jak je to možné. Logicky tam mělo být něco, co ‚čte‘ zašifrované informace, ale nic jsme neobjevili, dokud jeden z členů výpravy omylem nezatlačil svisle na jednu z kovových tabulek. Pak se na úrovni země před tabletem náhle promítl hologram. Byl docela vysoký a zobrazoval část vesmíru. Byl dynamický a ukazoval časový proces rotace hvězdného mraku. Nevím, jak toho dosáhli. Bylo to, jako by natáčeli velmi dlouhou dobu velmi pomalým procesem a poté obraz přehrávali vysokou rychlostí. Získáte celkový přehled o celé akci. Sledovali jsme to asi dvě hodiny, ale nezdálo se, že by se hologram blížil ke konci. Američané potřebovali více než jeden rok na improvizaci přijatelného rozhraní pro uvolnění holografických informací z jediného tabletu. A projekce trvala skoro dva dny bez přerušení. Je to fenomenální! Abychom všechno viděli, mohli bychom strávit stovky nebo možná i tisíce let sledováním všech hologramů zobrazených na tabulkách v této komoře bez jakýchkoli přestávek. Pokud jsem pochopil, nyní hledají způsob ‚rychlého přehrávání‘. Pokud to neobjeví, pak máme jedinou šanci, pokud je přehrajeme náhodně.“

 

Moje intuice mi říkala, že Okultní komnata byla postavena a vybavena pro úplně jiný účel. Kromě toho, že šlo o „univerzální archiv“, jaký byl jeho skutečný účel? Co před více než třiceti tisíci lety přimělo mimozemskou civilizaci vybudovat tuto podzemní stavbu, skutečný informační a technologický depozitář?

 

Myslel jsem, že účelem Okultní komory bylo uchovat obrovské množství univerzálních informací; a k této myšlence bych mohl přidat skutečnost, že tunel vedoucí do této komnaty měl zvláštní povahu, která byla na půli cesty mezi fyzickým a jemnohmotným světem. Možná byla tato možnost zvolena proto, aby byl archiv v Okultní komoře lépe chráněn před nepřízní času. Zeptal jsem se obou poručíků, jaký je jejich názor v tomto ohledu, ale řekli mi, že zatím nikdo nemá jistou odpověď a že očekávání od informací na kovových tabulkách jsou velmi vysoká.

 

Náhodně jsem stiskl jeden z tabletů a ucítil jsem, jak se něco spouští. Kovová tableta lehce fosforeskovala a za mnou se okamžitě objevil holografický obraz. Obraz byl vyšší než já a promítal se na plochu téměř tří metrů čtverečních. Byl to znepokojivý obraz galaxie viděný z vyššího referenčního bodu. Nebyla to spirální galaxie, ale nepravidelná. Absolutní čerň vesmírné prázdnoty kolem mě vyvolávala stísněnost pocit prázdnoty. Bylo to jako všemocná strašná přítomnost, která jako by pohltila všechno kolem. Cítil jsem, i když ne zcela jasně, že v té galaxii panuje velké napětí. Čas od času se v galaxii objevovaly masivní exploze, které se jevily jako silné luminiscence. Určitě to byly supernovy, ale jejich počet se mi zdál příliš vysoký, dokonce i v měřítku kosmického času, ve kterém jsem předpokládal, že se kosmický obraz odehrává. Byl jsem si jistý, že na tom obrázku není něco v pořádku. Téměř v celé galaxii bylo příliš mnoho světla, které mělo stejnou intenzitu. Trujo a Nicoară také přestali pracovat a užasle se dívali na projekci. 

 

Začínalo mi být jasné, že holografické obrazy obsahují i jakýsi jemný emocionální náboj odpovídající obrazům, které zobrazovaly. Ta projekce ve mně například vyvolala pocit paniky, utrpení a vnitřního boje. V té galaxii se dělo něco chaotického, jako by se věci vymkly kontrole. Říkal jsem si, že pro zašifrování a uchování této kolosální události v životě vesmíru musí existovat nějaký velmi dobře definovaný význam. Odhaduji, že jsem byl  svědkem „smrti“ galaxie, ale zjevně velmi násilného konce. Měl jsem příležitost zjistit strašlivou příčinu, která spustila onen kolosální řetězec událostí, který nepochybně trval miliony či desítky milionů let, ale raději jsem „přenos“ zastavil opětovným stisknutím tabletu. Potřeboval jsem se uklidnit.