Jdi na obsah Jdi na menu
 


Část 38

8. 10. 2024

TAJEMNÝ VÝLET

Repa Sundhi oznámil Peteru Moonovi, že jej vezme na jednodenní výlet. Nic si nemusí balit, připravit se má jen jako na procházku do parku. Na otázku, kam půjdou, odpověděl, že mu to nemůže sdělit. 

"Existují záhady, u nichž některé aspekty musí být odhaleny ve správný čas. V opačném případě existuje možnost ohrožení celé akce. To může být způsobeno nedostatkem sebekontroly s ohledem na emoce a myšlenky, které mohou způsobit chaotické jednání. Přestože znáš mnoho iniciačních aspektů a byl jsi konfrontován s velmi šokujícími skutečnostmi, mám pocit, že stále nejsi připraven předem vědět, co se za pár dní stane. To je přesně důvod, proč jsem tě požádal, abys mi plně důvěřoval. Tvůj zážitek bude velmi intenzivní. Jedna věc je číst v knihách nebo něco slyšet, ale úplně něco jiného je osobně čelit této realitě. Buď v klidu. Budu také s tebou. Není se čeho bát."

Peter chtěl znát alespoň místo, kam půjdou. A také proč půjde i yidam, když není přímo lámovým mentálním výtvorem.

„Pokud bych ti na tuto otázku dal podrobnou odpověď, musel bych prozradit důvod cesty, kterou podnikáme. Dám ti tedy pouze obecný pohled, abych trochu uklidnil tvoje duševní rozrušení. Pojedeme do určité oblasti v pohoří Apuseni, kde se s někým setkáš. Tato událost se však stane za velmi zvláštních okolností. Vše uvidíš a pochopíš ve správný čas. Tento jidam má velké zkušenosti s pozemskou rovinou a byl požádán, aby mě doprovázel na této misi. Věz, že to není poprvé, co mi pomohl v tom, co musím na Zemi udělat,“ dodal Repa Sundhi a vzhlédl k jidamu, který stál nehybně a s očima dokořán zíral na imaginární bod kdesi daleko.

"Pokud děláš taková preventivní opatření, znamená to, že by mohly nastat nějaké skutečné problémy," uvažoval jsem nahlas.
"Ano, už jsem ti to řekl," odpověděl láma. "Schůzka, kterou budeš mít, je skutečně speciální a zahrnuje určité časoprostorové modifikace, které se mohou pro některé nepříznivé síly stát rušivými." Pokud neexistuje pevná ochrana, mohou tyto jevy narušit a bránit cíli naší cesty. Znovu ti však říkám, že by ses neměl ničeho bát, protože budeš chráněn."
Přemýšlel jsem, jak moc mě slova Repy Sundhi dokázala uklidnit. Mé tělo se nepostřehnutelně chvělo v důsledku hlubokých emocí, ale také z netrpělivosti, abych zjistil, co se vlastně za touto záhadou odehrává. S kým jsem se měl setkat? Proč byly všechny tyto mezistupně nezbytné? Jaké podivné jevy se měly stát a kdo je vytvořil? Místo toho jsem položil Repu Sundhimu úplně jinou otázku.
„Upřímně vám říkám, že nechápu, proč zrovna já musím čelit všem těmto výzvám! Jsem teprve na začátku duchovní cesty a v mých znalostech stále chybí tolik kousků. Je pravda, že jsem byl svědkem některých mimořádných událostí; ale z toho, co mi říkáš a jak usuzuji, že přijde v budoucnu, si nejsem jistý, jestli jsem ten pravý."
Lama odpověděl velmi vážným hlasem:
"Tvůj názor je egoistický a dokazuje skrytou ješitnost, kterou si nyní možná ani neuvědomuješ. Kdybych ti teď řekl: ‚Máš pravdu. Možná jsem špatně odhadl situaci a nyní si uvědomuji, že se s tím ve skutečnosti nemůžeš vyrovnat, protože ještě nejsi připraven!‘ Myslíš, že budeš šťastný? Myslíš si, že to okamžitě přijmeš a půjdeš domů šťastný, že jsi byl zbaven břemene? Mohu tě ujistit, že to se nestane. Nakonec by ses cítil frustrovaný a litoval bys, že jsi o tomto návrhu vůbec uvažoval. Vidíš, proto je velmi dobré vždy říkat to, co skutečně cítíš v hloubi svého srdce, protože pouze to má smysl, jen to má skutečně moc a vliv na ostatní. Nech verbální a behaviorální vychytávky těm, kteří všechny tyto věci neznají. Časem se i oni probudí do hlubší reality a budou pak učit ostatní, jak správně jednat....„Ujišťuji tě, že pokud jsi byl povolán k realizaci této akce, není to vůbec náhoda. Existují samozřejmě nějaké skryté důvody související s tvým bytím, které zjevně neznáš; ale ospravedlňují vše, co bylo připraveno k usnadnění současné situace. Buď tedy upřímně pokorný a ne jen na odiv, protože se tak staneš čistým a nedotknutelným negativními vlivy."
Po této „studené sprše“, kterou jsem upřímně nečekal, jsem se rozhodl věnovat více pozornosti tomu, co cítím, jak myslím a mluvím. Pečlivě jsem se analyzoval a zjistil jsem, že lama měl naprostou pravdu. I když má slova byla upřímná, měl jsem hlubší úmysly, které zcela neodpovídaly tomu, co jsem řekl. Uvědomuji si, že skutečná bitva o dosažení dokonalosti se odehrává uvnitř v jádru a v hloubi mysli a duše. Dokonce i zdánlivě nevýznamné zhoubné aspekty a tendence, které jsou pro některé lidi součástí jejich běžného každodenního postoje, je třeba identifikovat a odstranit. Žádná skvrna se nepřipouští, pokud opravdu chcete být dokonalí.

„Nicméně jsou to jednoduché situace, které – pokud je zájem a ochota – lze vyřešit velmi rychle,“ pokračoval lama ve vysvětlování. „Skutečné problémy se objeví, když se člověk dostane do hlubokých negativních návyků. Nepříjemné zážitky v životě podněcují v mnoha lidech negativní a podřadné pocity s emocemi, jako je nenávist, zloba, hněv nebo pomsta. Nevědomé lidi přetrvávání takových stavů automaticky přitahuje k nižším světům nebo rovinám vesmíru. Tyto negativní pocity a emoce jsou jako semena, která člověk zasévá do své duše a která samozřejmě ponesou odpovídající ovoce. Dobře víš, že když zaseješ vítr, sklízíš vichřici. Nebo, abys lépe rozuměl, nemůžeš osít pole semeny plevele a očekávat bohatou úrodu pšenice. Je nemožné, aby lidé zasévali nenávist, hádky, zlobu a pak sklidili něco dobrého a harmonického."„Čím více se člověk vyvíjí a přibližuje k dokonalosti, tím opatrnější a zodpovědnější musí být i při těch nejnepatrnějších skutcích. V tu chvíli si jeho okolí okamžitě všimne jakékoli nevhodné poznámky, neadekvátního jednání nebo negativního rysu jeho povahy, protože vyčnívají z dobrého a relativně vyrovnaného zázemí daného člověka. Pokud by tato poznámka, skutek, rys nebo charakterový rys patřily normálnímu člověku, nikdo by tomu nevěnoval velkou pozornost, protože by to bylo součástí společné a zároveň podřadné vlastnosti tohoto člověka. Vůbec by to nevyniklo. V případě moudrého muže nebo světce však chyba – jakkoli malá – brzy dosáhne v očích obyčejných lidí obludných rozměrů. To je důvod, proč jsem ti říkal, že duchovní evoluce s sebou nese potřebu být zodpovědný, aby se odstranily všechny skvrny hrubých méněcenných pocitů a projevů, které jsou společné většině lidí. Je těžké dosáhnout dokonalosti; ale jakmile je jí dosaženo, proces je úplný a odměna nekonečná.“Z těch několika vodítek, které jsem dostal od Repy Sundhiho, jsem pochopil dva podstatné aspekty: že dojde k neobvyklým jevům, které mohou být doprovázeny projevy zlé moci proti nám; a že bez ohledu na to, čemu jsem o této akci a jejím dopadu na mě věřil, nejlepším řešením bylo zcela ji přijmout.

Opravdu jsem doufal, že budu hoden očekávání Repy Sundhiho. Nyní již mohu říci, že to, co jsem prožil během té expedice, mnou tak hluboce otřáslo, že byly chvíle, kdy mi prostě přestaly fungovat smysly a já nevěděl, jestli jsem ještě naživu nebo mrtvý. Bylo mi však pomoženo bezpečně překonat intenzivní emoce, které jsem tehdy cítil, a získat tak mnohem širší pohled na projevenou realitu, fyzickou i jemnohmotnou. 
Před odchodem jsem se po rozloučení s s Repou Sundhi  uklonil se před yidamem, který se na mě laskavě podíval. A zatímco mě Elinor vyprovázel na chodbu, všiml jsem si, jak se obří tělo yidamu stávalo stále průhlednějším, až během několika sekund úplně zmizelo. Láma pak vysvětlil, že yidam musí splnit určitý úkol, který vyžaduje jeho přítomnost někde jinde. Poté, co jsme stanovili několik dalších podrobností o schůzce, která se měla konat za tři dny, jsme se všichni rozloučili. Elinor mi před mým odchodem dal kapesní hodinky, které vypadaly dobře opotřebované a prohlásil:
„Patřily mému předkovi a jsou staré nejméně 300 let. Na vložce je vyleptán obraz jeho tváře. Vypadá přesně tak, jak vypadal, když jsem ho potkal v Bruselu."
Podíval jsem se na vyrytý obraz velmi distingovaného mladého muže s dlouhými vlasy a motýlkem. Velmi staré a opotřebované hodinky byly svědectvím dávno minulých časů a při doteku jsem cítil jemné chvění tajemství obklopující osobu na rytině. Celou mou bytost pak zaplavila nostalgie dávno minulých časů a míst, kterých byl onen muž svědkem.
Poděkoval jsem Elinorovi za jeho gesto a rozloučil se. Pak jsem vyšel na dlouhou opuštěnou ulici ve stejnou chvíli, kdy začaly padat kapky deště. I když jsem čekal, že ještě uvidím siluetu Repy Sundhiho, všiml jsem si, že zmizel. Odmítl jsem analyzovat tuto novou záhadu a vydal jsem se na cestu k magické budoucnosti, která mě čekala.