Část 25
Autor Radu Cinamar a Peter Moon
Červeného tlačítka se nikdo dotýkat nesměl, na osobní Cézarův zákaz.
Přejetí dlaní přes jeden ze znaků spustilo holografický obraz. Byla to Země - pohled ze vzdálenosti asi pětadvaceti kilometrů v atmosféře. Přímo bylo zobrazeno karpatské pohoří a obraz se měnil v čase. Obrovského množství vody se valilo směrem k pláním a polím, až se nakonec začala uvolňovat zemina. Na desce začalo blikat zmíněné červené tlačítko, jako by varovalo před stiskem.
Ze všech koutů území celého dnešního Rumunska, části Maďarska a Ukrajiny se hrnuly velké proudy vody, obří řeky, tekoucí k horám a Transylvánské platformě.
Rumunsko se během chvíle na obraze stalo prakticky novým mořem, ze kterého bylo vidět jen některé vrcholky hor nebo malé kousky země jako ostrovy. Na obraze se objevila i projekce části stolu s červeným tlačítkem, dále výstupek dvou středových slotů s úchyty z desky a ty pomalu sjížděly dolů. Současně voda začala z území ustupovat.
Stahovala se k jihu, k místu v hoře Retezat, pravděpodobně v oblasti Godeanu Mountains. Celé množství vody tam stékalo do země a území Rumunska vypadalo s geologickými útvary, které známe dnes, opět suché. V oblasti zvané dnes Vrancea se objevila tmavá oblast o délce cca 30 km, ale nebylo jasné, co to je. Neexistovala ani delta Dunaje a místo Černého moře se rozkládala jen obrovská plošina. Pak holografický obraz zmizel.
Vše působilo dojmem, že ona neznámá civilizace zanechala lidstvu návod, co se stane, když někdo stiskne červené tlačítko. Cézar to potvrdil, ale dodal, že naštěstí zjistili, že existuje série 3 určitých procesů, které je potřeba udělat, aby se červené tlačítko aktivovalo.
Celé to vypadalo, že systém na pultu udržuje rovnováhu vod v Rumunsku, aby nedošlo k potopě v tektonické oblasti.
Na konci místnosti bylo ještě velké zařízení, ale nikdo netušil, k čemu slouží. Vypadalo jako obří antény.
Dále byla ještě plocha o velikosti asi 3 metry a uprostřed se nacházela malá kupole s výškou asi 15 cm a štěrbinou uprostřed. Před ní byla asi půl metru vysoká nádoba podobná starověké amfoře. Obsah amfory byl nejsilnějším dojmem z celého objevu a Cézar byl přesvědčen, že byl tím, co si chtěl přivlastnit signore Massini.
Amfora neměla vzory ani nápisy. Byla vyroben ze speciálního načervenalého kovu a neměla obvyklá ucha. Byla zakrytá víkem, dovnitř nebylo vidět. Uvnitř se nacházel velmi jemný bílý zářící prach. Zvláštní bylo, že vnitřní stěny byly diskrétně osvětleny modrým světlem, které zdůrazňovalo téměř magické záblesky bílého prachu.
Samozřejmě byl prach ihned analyzován. Analýza způsobila mezi americkými vědci velké zmatení, když zjistili, že prach představuje neznámou krystalickou strukturu monatomického zlata. Jedná se o derivát zlata, který je jasně bílý a atomy jsou umístěny ve dvourozměrné síti na rozdíl od běžného zlata, které je žluté a má atomy umístěné v trojrozměrné síti. Monatomický zlatý prach je velmi obtížné získat, zvláště ve velmi vysoké čistotě, jak je popsáno v některých starověkých textech a několika skutečných alchymických zmínkách ze Středního východu. Prakticky řečeno, moderní věda není dodnes schopna získat mimořádně čistý monatomický zlatý prach.
Tento monoatomický zlatý prach má na živých tkáních neuvěřitelné terapeutické účinky, zejména pokud jde o regenerační schopnosti. Proto stále existuje několik zdrojů informací o technologii získávání monatomického zlata. NASA se o to velmi zajímala a do výzkumu byly investovány obrovské sumy peněz.
O tomto zlatě signore Massini věděl již před vstupem. Jak se o tom zednářská elita dozvěděla se neví. Je jasné, proč ho chtěli získat. Ve ve své čisté formě monoatomické zlato silně stimuluje určité energetické toky a výměny na buněčné úrovni, zejména na neuronální. Jinými slovy, způsobuje zrychlený proces omlazení. Teoreticky by díky tomu člověk mohl žít ve stejném fyzickém těle tisíce let, pokud by pravidelně konzumoval přesně stanovené množství tohoto prachu. Pro mentalitu současného člověka je to naprosto ohromující a téměř neuvěřitelné, ale vysvětluje to mnoho záhadných aspektů v historii lidstva, aspekty neuvěřitelné dlouhověkosti některých důležitých postav; a také objasňuje skryté záměry zednářské elity.