NOVÝ DĚJEPIS

TŘI POTENCIÁLNÍ VÝSLEDKY PŘI PŘEKROČENÍ POLÁRNÍ PŘÍSTUPOVÉ ZÓNY DO VNITŘNÍ ZEMĚ

Cézar  vysvětlil něco velmi zvláštního a  lidé tento jev nechápou. Krátce po dosažení éterické dimenze Země, když se podíváte doprostřed oblohy, můžete vidět centrální slunce planety, které je jiné než naše slunce na obloze v hmotné rovině. Ve velmi vzácných případech a za určitých okolností na krátkou dobu můžete vidět dvě slunce. Jeden je ve fyzické rovině, nebeské tělo z kosmického prostoru, a druhý je Slunce z éterické roviny uvnitř planety. Brzy však zůstane pouze Slunce v éterické rovině, protože člověk nyní cestuje v jiné říši a tato má méně intenzivní světlo a menší velikost.

 

Stále ale není zcela jasné, jak by slunce uvnitř Země mohlo představovat černou díru ve středu planety? Může to být buď singularita, pohlcující černá díra, nebo Slunce.

Cézar ale v knize říká, že to, co neřekl ani dr. Xien je, že uprostřed planety je hvězda, čili to, co je tam vidět, jako slunce, je ve skutečnosti osvětlující výraz centrální černé díry v éterické rovině. Normálně tam kvůli vibracím nic nevidíte, frekvence singularity je velmi vysoká a překonává frekvenci fyzického spektra.

 

Pak ale není zase jasné, proč tedy Slunce svítí, tedy vydává světlo?

Podle Cézara je to ve skutečnosti záření vyzařované černou dírou a světlo se objevuje mimo proces absorpce hmoty. Takže to, co přesně vidíte s tímto jevem, je přeměna jasného éterického záření, protože v tomto bodě jste již v éterické rovině. Říká se mu vnitřní Slunce, protože jsme zvyklí pojmenovat něco, co generuje světlo na obloze, jako Slunce. Centrální černá díra, která je označována jako vnitřní Slunce, má své vlastní magnetické a gravitační pole. Má svou vlastní úhlovou rychlost a tyto prvky určují rychlost absorpce hmoty, k níž dochází postupně. Vnitřní sluneční světlo je o něco slabší než Slunce, které vidíte na obloze ve fyzické rovině. Proto je vnitřní slunce někdy zmiňováno jako kouřové nebo černé Slunce.