Část 23
BRÁNA V YOSEMITSKÉM PARKU
Vegetace připomínala oázu Sahary. Poprvé Radu viděl taky faunu - žily tam jakési ještěrky (viz obr.). Trochu jako varan, hřbet jako leguán. Také tam viděl hmyz a ptáky. Vpovzdálí viděli srub s kamennými schody.
Radu píše, že poprvé uvnitř planety viděl „slunce“. Mělo o něco menší velikost než to, co vidíme jako naše slunce na obloze, a mělo bílo-modrou barvu. Obloha byla jasná, ale její modř nebyla tak intenzivní a trochu vybledlejší než to, co vidíme na povrchovém světě. Bílé mraky neměly tak přesný tvar jako ty na naší obloze a byly více rozptýlené, připomínající malé oblasti mlhy. Slunce vydávalo jemné a velmi příjemné světlo, které vyzařovalo snad šedesát až sedmdesát procent intenzity světla, na kterou jsme na povrchu zvyklí.
Zatím mezina komunikovala s vysokým mužem, který přišel. Podobal se trochu Drynovi. Byl asi dva metry vysoký, měl dlouhé černé vlasy, černé oči a lehce olivovou pleť. Byl oblečený velmi podobně jako Dryn, s jakýmsi bílým šatem, uprostřed se zlatým pásem. Jeho vzhled byl působivý, a to jak díky mimořádnému charismatu, které z něj vyzařovalo, tak i díky ušlechtilosti jeho chůze. Jeho chování bylo majestátní a jeho gesta vykazovala dokonalou kontrolu a rovnováhu bytí.
Potom promluvil a stejně jako v případě Guardiana (Strážce) jsem v duchu slyšel Radu hlas, a to v rumunském jazyce. Byl jasný a velmi příjemný. Čas od času se mu v mysli objevily obrazy, které tento muž telepaticky přenášel, aby posílil a objasnil, co říká. „Tento portál je velmi starý, mnohem starší než poslední velké kataklyzma na zemském povrchu. Někteří z moudrých mužů sem přišli a vybudovali tuto komunikační síť.“
Současně přenesl určité obrazy lidských bytostí vstupujících do údolí a sekvence, kterými vytvořili terasu se čtyřmi tunely.
Radu si díky obrazům uvědomil, že to byly bytosti ze starověké Atlantidy, ale z doby dávno před úplným zmizením tohoto legendárního kontinentu.
"Zařídili jsme, abyste sem přišli, protože je to určitým způsobem součást nezbytného sledu událostí," dodal Strážce.
Pak přenesl obraz muže, šamana z jižní Argentiny, který na ně prý bude čekat za dva týdny na tom určeném místě. Vysvětlení těchto různých zkušeností a způsobů pronikání na Zemi se prý projeví později.
Po tomto zážitku je mezina teleportovala pomocí dýky zpět do srubu na povrchu Země. Tam Wutak schoval dýku a vyvedl oba zpět k majorovi, který čekal před srubem.
O tři dny později už byli zase zpět na základně, kde Radu mohl přemýšlet o tom, že něco v něm dozrálo a že získal hluboké intuitivní porozumění, které těmto událostem dalo ještě hlubší význam. Netrpělivě očekával odjezd do Argentiny a setkání s tajemným šamanem.
Co se týče celého procesu průchodu do nitra Země, domnívá se Radu, že zvuk,který dívka (mezina) vydala před otevřením portálu, posílil iniciační energetické pole starodávné dýky a otevřel tím frekvenci, která zobrazila portál.
Pro racionální bytost, která všemu věří pouze když to vidí, je to pouhá magie a neuvěří.