Část 20
11. 10. 2024
STRÁŽCE přichází
Cézar při příchodu vysoké postavy z dálky poznamenal jen, že je to velmi vysoká úroveň existence ve srovnání s naším světem.
Strážcův vzrůst byl impozantní, vykračoval klidně a díval se dolů.
Než došel k Cézarovi a Raduovi, Cézar dál vysvětloval:
"Země je jako Mobiův pás. Jeho vnější povrch pokračuje s vnitřním povrchem, protože ve skutečnosti nejsou odděleny, ale mnoho lidí takto nepřemýšlí. Myslí si, že existuje čára oddělení a že pokud stojíte nad ní nebo pod ní, pak jste na opačné straně. Z toho lze usoudit, že jsou „uvnitř“. Ve skutečnosti je to trik mysli, protože jsou to jen srovnatelné situace. Říkal jsem ti, že na základě této myšlenky, a pokud podle ní budeme věci přísně posuzovat, pokud stojím na severním pólu, pak bych na jižním měl bych být hlavou dolů. Ale pokud místo této vize pochopíme, že buňky lidského těla se vždy uspořádají podél magnetických a gravitačních siločar, pak lze tyto věci lépe pochopit.“
Jenže jak všichni víme, člověk žádné buněčné přeskupování necítí. Ale když se na to podíváte z hlediska energie, pak každý elektron, proton, atom, molekula nebo buňka – absolutně všechno – skočí na vyšší úroveň energie, protože existují víry, které excitují atomy, které se pak přesunou na další úroveň existence. V jednu chvíli se tato transformace zvětší a přechod do jiné roviny je jako když proniknete do Země. To je však vyvoláno určitými podmínkami v magnetickém poli a jejich orientací z důvodu gravitační síly.
Vědci tvrdí, že uprostřed Země je jádro, které funguje jako dynamo, které vytváří kolem planety konstantní magnetické pole. Jenže magnetické pole kolísá a to už vědci vysvětlit neumějí! A elektrické pole navíc nekolísá spolu s ním! Jak je to možné?
Lidé jsou tak indoktrinovaní a zvyklí na myšlenku, že Země je pevná koule, do které se musíte prohrabat, abyste se do ní dostali, že nemohou myslet jiným způsobem.
Pro lidi je těžké porozumět ‚vnitřku‘ planety, protože chtějí pouze posuzovat problém výhradně na úrovni fyzické roviny a z trojrozměrné orientace. Toto hledisko bere v úvahu osový systém se třemi rozměry, ve kterém je něco považováno za vnější a něco jiného za vnitřní. Ve skutečnosti je ‚vnitřek‘ Země a zejména zóna v jejím středu ‚něco jiného‘, protože je v jemné rovině. Neuvědomujeme si, že se tam nedostaneme tím, že půjdeme po stejném povrchu a ani neuvidíme ‚zakřivení‘ směrem dolů.