NOVÝ DĚJEPIS

Při výkopech našli stavbaři v rypadle bagru úlomek starobylého sloupu. Všechny práce byly okamžitě přerušeny a z Atén byli

povoláni přední archeologové. Již za měsíc byly na ostrově zahájeny obrovské vykopávky. Sešli se tu archeologové z celého světa, mezi nimi i Oleg Světlojarov.

Nejprve kolem těchto vykopávek vyvolaly všechny řecké noviny a televizní stanice velký rozruch. Objevily se smělé domněnky, že se jedná o jeden z paláců vládce Minóa nebo Rhadamantha. Chystala se světová senzace. Samotní Řekové vkládali do výsledků výzkumů velké naděje. Palác se skutečně našel. A nejen palác, ale celá starověká osada, která zabírala skoro celý ostrov. Avšak

postupem času, jak se vykopávky chýlily ke konci, zájem médií slábl, a už po roce od začátku prací se o nich žádný článek neobjevil. Ne však proto, že by nebylo o čem psát či hovořit. Spíš naopak. To, co se skrývalo pod zemí několik tisíciletí, se mohlo stát mezníkem v dějinách nejen Řecka, ale celé Evropy. A sám ostrov se mohl stát světoznámým muzeem pod širým nebem, přinést do státní pokladny nemalý zisk z turistiky. Z jakéhosi důvodu zájem o historický nález utichl tak rychle, jak vzplanul. Mnoho lidí se dohadovalo proč.

Už při počátečních vykopávkách hlavního palácového komplexu bylo vidět, jak se mění nálada nejen řeckých archeologů, ale i odborníků ze zahraničí. Jen ruská skupina pracovala s velkým nadšením. Bylo to způsobeno tím, že na řeckém ostrově byla nalezena předslovanská civilizace, ze které vzešla celá kultura starověkého Řecka, Říma a Evropy. Žádný z vědců to nemohl popřít, protože tisíce objevených předmětů byly doslova prodchnuty ruským duchem. Oleg se mohl celé hodiny kochat pohledem na figurky krav a býčků, zdobených svastikami-slu-novraty, osmiramennými kříži, na naběračky ve tvaru kachen. Téměř na každém předmětu byl vyryt magický ruský symbol plodnosti:kosočtverec s vnitřním překřížením a čtyřmi tečkami uvnitř, symbolizující oseté pole.

Mnozí archeologové vtipkovali, že prý se nyní mohou řecká muzea směle nazývat „Ruské etnografické muzeum“. Ale nejzajímavějším a nejzáhadnějším nálezem byly hliněné tabulky s neobyčejným písmem, identickým s textem na známém disku z Faistu, který se vědci marně pokoušeli rozluštit během devadesáti let.

A tehdy Olega napadla buřičská myšlenka: „Co když je tento text psán praslovanským jazykem?! Proč se stovkám vědců nepodařilo rozluštit disk z Faistu? Nebude to tím, že vycházejí z románských a germánských jazyků, které ve třetím tisíciletí před naším letopočtem ještě neexistovaly, stejně jako neexistovali Germáni, Řekové atd.?